Jdi na obsah Jdi na menu

Chystáme se do školky

  Naše dítě je poprvé v mateřské škole

 

Zde je několik všeobecných rad pro období adaptace:

 

Začátek docházky do školky je pro děti a jejich rodiče velkou změnou v dosavadním životě. Tato změna s sebou přináší spoustu věcí, pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat:

  • vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami
  • vstup mezi cizí děti a dospělé
  • přizpůsobení se dosud nezvyklému režimu a požadavkům
  • komunikace s "novou autoritou" - paní učitelkou
  • odloučení od rodičů

 Jak dítěti pomoci?

 Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je, co se tam bude dít, jaké ho čekají radosti, ale že se mohou vyskytnout i těžkosti. Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat", „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude".

• Ujistěte ho, že mu věříte, že nástup do školky zvládne a nikdy školkou nevyhrožujte. Dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest.

 Veďte dítě k samostatnosti zvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že je jediné, které neumí dojít na záchod nebo obléknout kalhoty.

 Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte.

 Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má své povinností - vy práci, vaše dítě školku.

 Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu dítěti s jistotou řekněte, že odcházíte, ale také ho ujistěte, že se vrátíte. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete - po obědě, po svačině - ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.

 Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (hračku, plyšáka). K překonání zábran z nového prostředí pomůže drobnost, která připomíná domov.

 Rozlučte se krátce. Loučení dlouze neprotahujte, někdy totiž loučení představuje větší problém pro rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte.

 Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat, ale neodcházejte narychlo nebo ve vzteku.

 O možnostech adaptace dítěte si promluvte s učitelkou. Příliš dlouhý pobyt s dítětem ve školce nebo dlouhé loučení nebývá tím správným krokem. Dítě ale musí být ubezpečeno v tom, že je máte rádi, i když jste je dali do školky.

 Komunikujte s učitelkou.

 Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.

 Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte a pozitivně ho motivujte.

 Neříkejte doma dítěti, že chápete, jaké to muselo být strašné vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo, naslouchejte mu, jaké má zážitky –   informace si však nevynucujte.

 Plňte své sliby, říkejte dětem pouze pravdu. Dítě lépe snáší větší zátěž než nejistotu.

 Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti.

 Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů, ale přidá se i strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane.

 

Co byste neměli nikdy dělat:

 Nenechte se obměkčit – buďte důslední. Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školy, nedejte se přemluvit a trvejte na svém

 Za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte.

 Nepřiznávejte lítostivě, že je vám také smutno a že se vám stýská.

 Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také. Rodič musí být dítěti oporou.

 Nestrašte své díte školkou. Např. větou ,,Počkej, ve školce ti ukážou, tam se s tebou nebude nikdo mazlit…‘‘

 Netvrďte dítěti cestou do školky, že do školky nejdete, že jdete jenom na procházku, nákup,..